27. – 28.7. 2019

Do Kladna jsem měl namířeno s jediným cílem, pokořit magických 200 km a zároveň se tak pokusit o kvalifikační limit Spartathlonu.
Po příjezdu jsme si nachystali vše potřebné na předem označené židle, hodili do sebe trochu těstovin a hurá na start. Za potlesku všech zúčastněných si nás postupně svolávali na startovní čáru, byla to pro mě pocta, stát tam spolu s naší ultaběžeckou elitou, ve 12:00 byla naše párty odstartována.

První kilometry jsem zahájil v pohodovém tempu, na které jsem byl zvyklý z volného běhu, moc to nepřepálit, ale zároveň to ani nebrzdit. Mojí první metou měla být stovka max. do 10 hod, abych si oproti loňsku vytvořil náskok a měl na zbytek závodu větší rezervu.
Protože jsem nechtěl zmizet z cílové tabule, na kterou porota nasazovala průběžné kilometry prvních sedmi běžců, snažil jsem se s prvními držet krok a zbytečně se moc nezdržovat. Doma při prohlížení loňských fotografií jsem si v duchu přál, aby tam na tabuli svítilo i moje jméno, i to bylo hnacím motorem a motivací v průběhu celého závodu.

V prostoru cíle jsme měli k dispozici bohaté občerstvení a nápoje, organizátoři to měli promyšlené do nejmenších detailů. Na výběr bylo ovoce, polévky, rýže, těstoviny, sushi, moučníky, palačinky…připadalo mi, že jsem na nějaké párty, než na běžeckém závodě. Nestalo se, že by mi kdykoliv během celé akce cokoliv chybělo.

Po proběhnutí 99 km jsme každý dostali žlutou vlaječku, se kterou pak hrdě běželi svoje čestné sté kolečko. Já tu svoji předal na první stovce v čase 9:27 a vylepšil si tak svůj mezičas oproti loňsku cca o hodinu. Tady už jsem začal tušit, že by to mohlo tentokrát vyjít, ale zároveň moc dobře věděl, že ta bolestivá část mě terpve čeká a bude to ještě dlouhá cesta. Oproti plánu jsem získal několik minut navíc, které jsem využil k výměně oblečení, bot, dotankování žaludku a masáže nohou chladivou mastí od své drahé polovičky, kulkaši 🙂 Nápad to nebyl úplně nejlepší, neboť jsem se pak několik minut klepal zimou, poučení pro příště. 

Jakmile jsem to dotáhnul na 180 km, věděl jsem, že už to za žádnou cenu nepustím, i kdybych měl zbytek doplazit.
Pár kol přede mnou běžel vynikající David Kellner, parádně jsme mezi sebou udržovali minimální odstup a chvílemi to i vypadalo, že to bude o 2. místo ještě zajímavý souboj. David ale předvedl, že je velký bojovník a titul vícemistra mu náleží právem. Na 199 km mi pořadatelé opět zapůjčili žlutou vlajku a s pocitem štěstí a úlevy jsem si běžel vychutnat svůj vítězný dvoustý kilometr. Radek Brunner do mě ještě hustil, ať běžím dál, za což jsem mu velice vděčný, dal jsem si tak ještě pár koleček navíc a mohl zažít tu skvělou finální atmosféru ještě několikrát. V cíli stál dav fanoušků a spolu s pořadateli nám všem hlasitě tleskali a fandili. Nedokážu ani popsat, jaké pocity jsem při tom zažíval, to bylo něco tak úžasného, že jsem zapomněl i na bolavé nohy.

Nakonec jsem nakroužil 208 km, což stačilo v rámci  MČR na 3.místo, celkově jsem mezi muži skončil na 7. místě a v kategorii 18-49 let na 5. Na tento závod budu ještě dlouho vzpomínat a je dost pravděpodobné, že se stane mou každoroční tradicí. Tímto jsem splnil B limit pro start Spartathlonu a pokud nevyjde losovačka, přijedu si příští rok do Kladna pro 225 km. 

Děkuji Mirce za skvělý support, podávání energie, za trpělivost a zároveň gratuluji k parádnímu výkonu, byla jsi statečná kulkaši. Tvým rodičům děkuji za milou návštěvu v cíli a za odnos věcí do auta, asi by to bylo naročnější, než celá 24hodinovka. Díky Radime za večerní návštěvu a foto, musíme to pak všechno konečně oslavit.
Děkuji Radkovi Brunnerovi, Járovi Urbanovi a všem podél trati za motivující podporu, v krizích to hodně nakopávalo a bez Vás bychom to měli mnohem obtížnější.
Tobě Radko patří hluboká poklona, všem jsi nám svými 251 km vytřela zrak a myslím, že TVŮJ národní rekord zůstane dlouho nepokořen 😀 Obdivuji i parádní výkon Pavla Marka, Davida Kellnera a Petra Herejta.

Největší díky patří celému organizačnímu týmu Sri Chinmoy Marathon Team, vytvořili nám všem naprostou úžasnou atmosféru. A ten finální zpěv po vyhlášení, něco tak výjimečného jsem ještě neviděl, vlna dojetí musela otřásat celým Kladnem, krásnější závod jsem nezažil.

Bylo mi ctí, být součástí této mega párty, opět jsem rád zase všechny viděl, poznal osobně několik výjimečných běžců a příští rok se snad sejdeme ve stejném složení, připraveni posunout své limity zase o kousek dál. BĚHU ZDAR